|
|
Terezínské deníky v projektové výuce
Jordánová, Helena ; Mikeska, Tomáš (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá využitím deníků z terezínského ghetta v projektové výuce. Jejich využití má být umožněno prostřednictvím série pracovních listů určených pro projektové vyučování. Přínos a úspěšnost vytvořených listů byly zjišťovány na několika skupinách žáků základních a středních škol. První kapitola práce je věnována teoretickému seznámení s problematikou projektů a projektového vyučování, následující kapitola pojednává o historii Terezína, třetí kapitola se zabývá terezínskými deníky a jejich autory, ve čtvrté kapitole jsou umístěny úryvky deníků, zařazené do příslušného historického kontextu. Do poslední kapitoly práce jsou zařazeny pracovní listy vytvořené na základě úryvků z výše uvedených deníků, jejich řešení a také hodnocení listů z hlediska jejich úspěšnosti u žáků. Poslední stránky práce jsou věnovány seznamu příloh a seznamu použité literatury a elektronických zdrojů. Práce na základě výkonů žáků při práci s listy dokazuje, že deníky jsou vhodným pramenem pro tvorbu pracovních listů o každodenním životě v Terezíně, do výuky přinášejí nové možnosti práce i širší pohled na probíranou problematiku.
|
|
|
Nedobytá, přesto poražená. Pevnostní města Čech a Moravy v prusko-rakouské válce roku 1866
Kessler, Vojtěch ; Šrámek, J.
Autoři eseje se pokusili na základě ego-dokumentů odhalit hranice rozporu mezi očekávaným standardem intenzity a délky trvání prusko-rakouského konfliktu a následnou realitou. Jeden z modernizačních procesů 19. století se zkondenzoval v krátkém a intenzivním střetu v létě 1866, kdy se v důsledku zvýšení hustoty dopravní infrastruktury a zavedení nových komunikačních a infrastrukturních sítí svět zdál „menší“ a „rychlejší“. Esej přináší analýzu dobového diskurzu, který autoři chápou nejen jako rámec, v němž se odehrávaly vzpomínky a události, ale také jako produkt těchto mnemonických procesů.
|
|
|
Osudy židovského obyvatelstva v rámci transportů z Ostravy v letech 1939-1945
Grögerová, Anetta ; Roginer Hofmeister, Karin (vedoucí práce) ; Heroldová, Karolína (oponent)
Bakalářská práce se věnuje regionálně-historickému tématu v souvislosti s vypravenými židovskými transporty z Ostravy v letech 1939-1945. Hlavním záměrem práce je analýza vybraných svědectví přeživších transportů, průběh těchto deportací a poskytnutí dosud chybějícího náhledu na tento historický a regionálně specifický fenomén. Důraz je především kladen na opomíjenou kapitolu dějin, tedy na první transport evropských Židů, který odjel z ostravského nádraží v roce 1939. Posléze se práce zaobírá vypravenými transporty do ghetta v Terezíně v letech 1942-1945. K tomuto zkoumání a následnému srovnání transportů a jejich reflexe využívá jak odborných literárních zdrojů, tak svědectví z Archivu vizuální historie, USC Shoah Foundation, díky přístupu z Centra vizuální historie Malach.
|
|
|
Možnosti udržitelného rozvoje regionu v souvislosti s Dark tourism
PROCHÁZKOVÁ, Anežka
Důležitost historie, povědomí o hrůzách prováděných na lidských životech, respekt a sounáležitost. Na druhé straně komercializace odehraných tragédií, morální nezodpovědnost či prodej nevkusných suvenýrů na místech s hlubokou pietou. To vše charakterizuje Dark tourism neboli temnou turistiku. Cílem diplomové práce bylo analyzovat vybraná tři území temné turistiky v České republice: koncentrační tábor Terezín, vypálené obce Lidice a Ležáky a pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje v Praze. Záměrem případové studie bylo zmapovat jednotlivé pilíře udržitelného rozvoje - ekonomický, environmentální, sociální a kulturní. Pro vyhodnocení získaných informací z jednotlivých pilířů byla použita metoda SWOT analýzy. Dále byla využita metoda polostrukturovaných rozhovorů, které sloužily k pochopení problematiky a k objasnění SWOT analýzy.
|
|
|
Hudební vzpomínání na Terezín
Toperczerová, Eliška ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o hudebním vzpomínání na Terezín. V jeho středu stojí František Tichý, ředitel Gymnázia Přírodní škola. V práci podrobuji analýze jeho pedagogickou, literární a dramatickou činnost, kterou zkoumám v kontextu širšího hudebního vzpomínání na Terezín. Ve svém hudebně-antropologickém výzkumu, jehož hlavními metodami bylo zúčastněné pozorování a polostrukturované rozhovory, jsem se snažila popsat, analyzovat a interpretovat: 1) jakým způsobem probíhá vyjednávání, tvorba a nácvik inscenací, v nichž František Tichý vystupuje jako dramatik, dramaturg, režisér a hudební dramaturg ve spolupráci se svými kolegy a žáky? 2) Jakým způsobem František Tichý tematizuje a využívá hudbu ve školních projektech Přírodní školy? 3) Jaký mají tato díla dopad na konstruování představ o terezínské historii? Vzniká využitím uměleckých děl terezínských autorů nějaký alternativní narativ, ve kterém se (především) hudba stává prostředkem pro vzpomínání? Teoreticky navazuji především na etnomuzikoložku Zuzanu Jurkovou, která se v rámci výzkumu na Fakultě humanitních studií zaměřuje na kolektivní hudební vzpomínání. Klíčová slova: etnomuzikologie, Přírodní škola, František Tichý, vzpomínání, Terezín
|
|
| |
|
|
Friedl Dicker - Brandeisová - didaktické odkazy
Kučerová, Petra ; Špirk, Ivan (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Základní údaje: Kučerová, Petra: FRIEDL DICKER-BRANDEISOVÁ - DIDAKTICKÉ ODKAZY (diplomová práce) Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, Katedra výtvarné výchovy Obsah: Teoretická část se zabývá pozůstalostí Friedl Dicker-Brandeisové v souvislostech jednotlivých životních etap. Sledován je umělecký vývoj Brandeisové, principy Bauhausu a didaktika Johannese Ittena. Na základě dochovaných pozůstalostí a historických pramenů je specifikována a doložena podstata metodiky aplikované v Terezíně. Sledovány jsou obsahové souvislosti se současnou didaktikou výtvarné výchovy a možné inspirativní metody. Didaktická část se věnuje otázce současných výchovných a sociálních zařízení, v nichž byla realizována pedagogická praxe a vznikaly v nich fotografie pro výtvarnou část diplomové práce. Klíčová slova: Friedl Dicker - Brandeisová, Johannes Itten, přípravný kurz, Terezín, vzpomínky, volná tvorba, studie, diktát
|
|
|
Holokaust- příčiny, důsledky, jak zabránit opakování ( Poselství lidí, kteří přežili holokaust novým generacím)
Weisskopf, Zuzana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Biernot, David (oponent)
Diplomová práce "Poselství lidí, co přežili Holokaust, svědectví a varování, aby se nic podobného neopakovalo". Svědectví účastníků holokaustu z druhé světové války, těch co mají židovský původ a byli transportem posláni do koncentračních táborů. Jejich život před válkou a po II. světové válce. Srovnání s názory historiků a specialistů na Blízký východ Holokaust: Příčiny Důsledky Jak zabránit opakování Poselství lidí, kteří přežili. Diplomová práce "Poselství lidí, co přežili Holokaust, svědectví a varování, aby se nic podobného neopakovalo". Svědectví účastníků holokaustu z druhé světové války, těch co mají židovský původ a byli transportem posláni do koncentračních táborů. Jejich život před válkou a po II. světové válce. Srovnání s názory historiků a specialistů na Blízký východ Holokaust: Příčiny Důsledky Jak zabránit opakování Poselství lidí, kteří přežili.
|
|
|
Duchovní a kulturní život v terezínském ghettu 1941-1945
Kunrtová, Kristýna ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Trusina, Šimon (oponent)
Tato diplomová práce nese název "Duchovní a kulturní život v Terezínském ghettu 1941 - 1945". Tato práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se velmi krátce věnuje představení historických souvislostí, které zapříčinily vznik ghetta. Druhá kapitola se věnuje samotnému ghettu Terezín. Zmiňují se zde okolnosti jeho vzniku, životní podmínky, které v něm byly a také jeho roli v nacistické propagandě. Třetí část se potom věnuje duchovnímu životu v ghettu, tomu jak zde byl praktikován a je zde i pokus o vymezení významu duchovního života pro obyvatele ghetta. Poslední kapitola se věnuje kulturnímu životu, který v ghettu Terezín vznikl. Je zde popsáno, jak vlastně kulturní života začal v Terezíně vznikat a poté jsou zde popsána nejdůležitější díla, která byla na půdě ghetta vytvořena. I zde, je stejně jako u života duchovního podkapitola věnovaná významu kulturního života. Zvolenou metodou pro zpracování práce je analýza dokumentů, které zůstaly dochovány po přeživších a dále pak analýza odborné literatury, která na toto téma byla napsána.
|
|
|
Slovenští Židé v Terezíně, Sachsenhausenu, Ravensbrücku a Bergen- Belsenu, 1944/1945
Putík, Daniel ; Švec, Luboš (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent) ; Nižňanský, Eduard (oponent)
Tématem práce jsou osudy asi 5 tisíc mužů, žen a dětí převážně židovského původu deportovaných od listopadu 1944 do března 1945 okupačními orgány nacistického Německa ze Slovenského štátu do koncentračních táborů Sachsenhausen, Ravensbrück, Bergen-Belsen a Terezín. Cílem práce je rekonstrukce počtu a identity deportovaných, okolností jejich zatýkání, deportace, věznění a osvobození a významných faktorů rozhodujících o přežití či smrti osob, jež se v době německé okupace Slovenska staly oběťmi rasově motivovaného pronásledování. Na základě obsahové a komparativní analýzy poznatků získaných studiem archivních dokumentů, mluvených i písemných svědectví přeživších a v omezené míře i sekundární literatury se autor snaží vysvětlit jednání pachatelů a obětí i obecnější historické souvislosti sledované kapitoly v dějinách fašistické Slovenské republiky. Z rozboru dokumentů mapujících protižidovská opatření německých bezpečnostních orgánů prováděná na Slovensku za pomoci místních kolaborantů vyplývají i obecnější poznatky k vývoji nacistické politiky "konečného řešení židovské otázky" v Německé říši a jí ovládaných evropských zemích v závěrečném období války. Cílem práce je rovněž rozšířit spektrum pohledu na sledované téma o specifika zkušenosti pamětníků. Pozornost je proto věnována i analýze a...
|
host ::
RSS.